Jí se hodně, dokonce i několikrát za den, při jeho výrobě se používají nekvalitní suroviny a doba jeho přípravy se zkracuje na minimum. A to je jeden z hlavních výživových problémů, proč se zvyšuje nemocnost lidí, a to i dětí.

Netvrdím, že se jíst nemá. Netvrdím ale ani to, že má být součástí jídelníčku.

Je prospěšné mít na tuto problematiku vlastní názor. K tomu je potřeba pravdivých a ucelených informací.

Tady jsou:

V dnešní době se nám nabízí pečivo:

• Z bílé, modifikované, chemicky ošetřené mouky. Při její výrobě je odebrán klíček a slupka, tedy vše výživově cenné. Zůstává jen škrobovitá část plná lepku a jednoduchých sacharidů. 
• Celozrnné. To ale ještě není žádná výhra. Bez správného postupu výroby a kynutí díky přítomnosti kvásku se antinutrienty nerozloží, minerály jsou hůře využitelné a pečivo tak z dlouhodobého hlediska může poškozovat naše zdraví.
• Z droždí, což je průmyslový výrobek, který umožní nakynutí těsta ve velmi krátkém čase. Neobsahuje však bakterie mléčného kvašení, díky kterým se rozkládají antinutriční látky a vytvářejí se enzymy a další mikroživiny.

Pečivo je tak plné škrobu a lepku a způsobuje zažívací potíže i zdravotní problémy. Kdyby bylo pečivo vyrobeno z kvalitních surovin a za delší dobu kynutí, problémy s lepkem by dnes nemělo tolik lidí.

Dříve lidé jedli pečivo jen svátečně, pekli ho z původních obilovin (jednozrnka, dvouzrnka, špalda, semolina a další) a mouku vyráběli pomletím celého zrna. Místo droždí používali kvásek a těsto nechávali vykynout 20 hodin i déle. A právě díky té době se v procesu zvanému fermentace (neboli kvašení) dokážou rozložit veškeré látky, které poškozují naše trávení a celkové zdraví.

‍

Co je to kvásek?

Kvásek je směs žitné mouky a vody, kdy se během pár dnů při pokojové teplotě začínají množit mléčné bakterie produkující enzymy a vitamíny, a právě tyto bakterie poté v pečivu rozkládají všechny antinutrienty, včetně lepku a škrobu.

Postup výroby naleznete všude na googlu.

Nevýhody pečiva z droždí v kostce:

• Neobsahuje žádné živiny.
• Obsahuje pouze škrob a lepek.
• Poškozuje zdravý mikrobiom a podporuje množení patogenních bakterií, což vede k poškození celkové imunity.
• Chléb vydrží dva, maximálně tři dny, pak začne kvůli patogenům plesnivět.
• Způsobuje propustnost střeva pro toxické látky a nestrávené bílkoviny, ty se tak dostávají do krve a způsobují chronický a systémový zánět, což je přímá cesta ke všem civilizačním a autoimunitním chorobám.

Benefity pečiva z kvásku:

• Obsahuje bakterie mléčného kvašení, které rozkládají lepek, škrob a další antinutrienty.
• Obsahuje spoustu živin.
• Ozdravuje náš mikrobiom.
• Čistí střevo a přispívá k redukci zánětů ve střevě.
• Posiluje imunitu.
• Brání množení plísní a jiných patogenů.
• Kváskové pečivo vydrží i týden. Pokud je správně vyrobené, nezplesniví, maximálně ztvrdne, pokud se nestihne sníst.
• Díky kvasnému procesu se násobí množství vitamínů skupin B a minerálů.
• Pečivo je díky kvasnému procesu lépe stravitelné.

Pár slov na závěr:

U kvalitního pečiva není až tak rozhodující použitá mouka. 

Kvalita se odvíjí od přítomnosti kvásku a od zvoleného postupu přípravy a pečení. Celozrnný žitný chléb bez kvásku se nedá srovnat s kváskovým žitným chlebem. Důvody jsou popsány výše.

A co se použité mouky týká. Určitě bych upřednostňovala bio kvalitu a mouku žitnou. Tu klidně můžete smíchat s moukou třeba špaldovou, která vznikla pomletím celých zrn.

Nicméně, z obecného hlediska je dobré sacharidy ve stravě omezovat, takže i když se rozhodnete pro konzumaci kvalitního kváskového žitného pečiva, nemělo by zabrat více jak pětinu celkové porce, mrkněte sem.

A konzumace obyčejného pečiva? To nedoporučuji. Je v drtivé většině z bílé mouky. Více zde.