Kukuřice může být součástí zdravého jídelníčku, ale taky nemusí.

Pokud vám roste doma na záhonku nebo ji od někoho dostanete či koupíte, kdo ji sám pěstuje, a neutrhl ji na poli, je to fajn potravina a během léta ji zařazujte. Ochlazuje organismus, v teplých dnech, tedy v její sezóně, je ideální.

Na druhou stranu ji ani extra nedoporučuji a ani ji moc vyzdvihuji. Obsahuje hůře stravitelnou bílkovinu zein, což u dětí nebo u lidí se zhoršeným zažíváním a střevními problémy může být z dlouhodobého hlediska problém. Z pohledu prevence u zdravého jednotlivce však nic proti kukuřici nenamítám, pro občasnou konzumaci nebo zpestření jídla může být fajn.

Pokud však nemáte přímý bio zdroj a normálně kukuřici kupujete nebo ji trháte na poli, víte, kde a díky čemu kukuřice vyrostla?

Nepatří náhodou spolu se sójou a pšenicí k nejvíce pěstovaným a zároveň nejlevnějším plodinám? A aby pokryla poptávku, je pěstována ve velkým množství pomocí různých agrochemikalií? Kam se tyto chemické látky, díky kterým kukuřice vyrostla / nezplesnivěla / nebyla napadená škůdci, po jejím zpracování dostanou? Dostanou se do toho, kdo ji sní. Ať je to zvíře nebo my.

‍

Tedy odpověď na otázku, zda je kukuřice zdravá či nikoli, nelze jednoznačně odpovědět. Opět záleží na jejím:

• původu
• způsobu pěstování
• množství, které sníme.

Tedy na její kvalitě a na dodržování pestrosti a rozmanitosti jídel.

Zde právě vidím zásadní problém v řešení bezlepkové stravy. Lidé vyřadí pšenici, výrobky nahradí kukuřičnými polotovary a moukami a diví se, proč se jejich stav nelepší. Je to proto, že si z dlouhodobého hlediska v těle tvoří opět prozánětlivé prostředí. Nikoli z pšenice a bílé mouky, ale z velkopěstitelské kukuřice. Přitom je tolik přirozeně bezlepkových potravin, že o pestrosti v jídle není nouze. Ba naopak. Však všechny recepty v mé knize jsou upravené i pro stravu bez lepku.

‍

A jen pro zajímavost, je kukuřice obilovina nebo zelenina?

Dá se říct, že obojí. Záleží, co jíte.

• Do zeleniny řadíme kukuřici cukrovou, pokud konzumujeme klasy (palice), které se sbírají dříve, než zrna ztvrdnou. Jsou krásně žlutá, šťavnatá. V této době v sobě zrna obsahují více jak 70 % vody.
• Do obilovin ji řadíme, pokud jíme kukuřičné zrno v podobě škrobu, mouky, krupice, strouhanky, lupínku, těstovin, polenty apod.

A můj závěr?

Jídelníček bych na ní určitě nestavěla. Pravidelně ji nedoporučuji. Ale pro zpestření jídel a na uspokojení chuti je moc fajn. Pokud je ale v dobré kvalitě, stejně jako jiné potraviny.

‍

Neradi čtete?

Celý text si poslechněte zde.

Kdo se zajímá o stravu bez lepku, poslechněte si navíc toto.