Tuky vs. cukry

30.03.2020

Strach z tuků.

Kolik let jsme ze všech stran slyšeli - omezujte tuky, omezujte konzumaci vajec, másla, plnotučné mléčné výrobky nahraďte nízkotučnými nebo odtučněnými atd. Natolik jsme sledovali obsah tuku v potravě, až jsme přestali mít kontrolu nad sacharidy. Období fóbie z tuků končí a začíná období fóbie z cukrů. Omezovat kvalitní tuky ve stravě byl špatný krok. Omezovat sacharidy ve stravě však nikoli. Ale zpět k tukům:

Moje babička mi vždycky tvrdila, že jídlo bez tuku nemá chuť. A měla pravdu. Tuk není pouze nejefektivnějším zdrojem energie či nositelem nezbytných látek, ochráncem orgánů proti nárazům, tepelnou ochranou organismu a spousty dalšího, je také důležitý pro dlouhodobější pocit sytosti a zlepšuje chuťové vlastnosti jídel.

A jak to tedy celé je? Co si ve stravě tedy máme hlídat?

Je velice důležité si uvědomit, že my nejsme tlustí z tuků ve stravě. Obezita sice je porucha hromadění tuku, ale samotný tuk ve stravě její příčinou není. Hromadění tuku v těle je odjakživa řízeno hormonálně, zejména inzulínem. A on je právě zodpovědný za to, kolik tuků se uloží a kolik se ho spálí. Nárust hmotnosti se tedy odvíjí od množství vyprodukovaného inzulinu. A to, kolik se inzulinu uvolní, ovlivňují především stravou přijaté sacharidy. Řešením obezity proto není omezování tuků ve stravě, ale změna jídelníčku a konzumace kvalitnějších potravin. A samozřejmě omezení její příčiny, což je příjem přidaných cukrů a rafinovaných sacharidů ve stravě. Nesmíme opomenout, že brzdou hubnutí je i stres a nedostatek spánku i pohybu.

Netvrdím, že je třeba vzdát se sacharidů. Jen je třebas hlídat, jaké sacharidy do stravy zařadit, v jakém množství, popřípadě v jakou denní dobu a jaké ze stravy zcela vyloučit. Pokud se vám podaří vyloučit cukr a již zmíněné rafinované sacharidy i tuky, jste na dobré cestě.

Netvrdím, že cukr je jed nebo zabiják, takhle bych ho neoznačovala. Souhlasím však, že určitá vyšší míra jeho konzumace neprospívá zdraví. Každý z nás má danou jinou míru tolerance cukru. Nemůžeme srovnávat diabetika s člověkem, který snáší cukr bez problému. Bezesporu je dobré jeho konzumaci omezit. Jak z pohledu prevence tak i z pohledu zdraví. Jak?

Nejdříve začněte s tím, že snížíte dávky doslazovaní. Ať už čaje, kávy nebo dezertů a zákusků. Pokud váš oblíbený recept radí hrnek cukru, množství příště snižte. Až si na novou méně sladkou chuť zvyknete, opět jeho množství omezte. To stejné se slazením nápojů. Dáváte si lžičku cukru / medu / sirupu? Zkuste jen půl. Někdo je na tolik disciplinovaný, že sladit přestane ze dne na den.

Pokud nic nedoslazujete a sladké nejíte, chválím. A strach z kvalitních komplexních sacharidů určitě mít nemusíte. Musíte jen vědět jaký zdroj a jaké množství je pro vás vhodné.

A pokud sacharidy nekonzumujete a prospíváte, taky možnost. Cukry nejsou esenciální živinou (narozdíl od některých typů bílkovin a tuků).

Co rozhodně nedoporučuji je nahrazovat cukr umělými sladidly, jejichž konzumace se v posledních letech v souvislosti s moderními výživovými směry značně rozrostla. Proč? Nemají žádný výživový přínos, nepatří mezi skutečné potraviny a studie o jejich vlivu na zdraví člověka jsou stále dost nekonzistentní, naopak mnohé z nich naznačují možná zdravotní rizika.

Proč tedy jíst něco, co není vědecky ověřené, podporuje nám závislost na sladkém a negativně může ovlivnit náš mikrobiom? Už léta se ví, že jejich konzumace neřeší nadváhu a u citlivých jedinců může vést konzumace potravin, které nedodávají sacharidy, ale chutnají sladce, k nepříznivým biochemickým reakcím v těle.

Naučte se vnímat přirozeně sladkou chuť. Nebudete potom potřebovat tolik sladit.