Nejčastější chyby při hubnutí

22.07.2021

Chyb, které při začátku nebo i v průběhu hubnutí děláme, je mnoho. Představím vám 5 nejčastějších.

Možná v nich najdete odpověď, proč v redukci nejste úspěšní a pouštíte se do nich už po několikáté.

Tady jsou:

První chyba

"Když chci zhubnout, musím jíst méně."

Pamatujte, že každým sníženým příjmem živin nutíme tělo k ukládání tuků.

Hladové tělo z dlouhodobého ani trvalého hlediska hubnout nebude. Čím vícekrát budete hladovět, tím více tukových zásob si tělo vytvoří. Tělo nás před hladověním, kdy se cítí ohrožené a slabé, chrání tvorbou tukových zásob. Tělo přestane obhajovat svou původní přirozenou váhu a nastaví se na udržení nové pro něj bezpečné váhy po dietách a jojo-efektu. Nedovolí nám už zhubnout, naopak donutí nás se přejídat.

Kromě stále se zvyšující váhy kvůli opakovaným dietám se směrem nahoru posunuje i pocit sytosti. Takže dietáři ve finále musí sníst více jídla, aby byli sytí než lidé, kteří byli celý život bez hladovek.

A jak tělo odnaučíme ukládat a tvořit si tukové zásoby?

Pouze pravidelným a dostatečným příjmem všech živin z kvalitních základních surovin nebo z minimálně průmyslově upravených a vyřazením jídla s vysokou energetickou hodnotou a nízkou nutriční hodnotou - tedy vysoce průmyslově zpracovaných jídel.

Oprostěte se od myšlenky, že můžete zhubnout prostřednictvím omezené konzumace potravin.

Druhá chyba

Ultimáta

"Od zítřka začnu a zkusím to měsíc, dva, tři..."

A co bude pak? Myslíte si, že krátkodobé změny tělo vezme za finální? Několik let tělo trápíte, na 2 měsíce zaberete a ono se vám odvděčí, že si nový rychle získaný výsledek udrží? Bohužel, neudrží.

To je stejné jako by sprinter vyhrál závody, na které se systematicky připravoval a na další závody by šel bez tréninku. Je jasné, že nevyhraje. Ale když po závodě bude dále trénovat, jeho forma bude lepší a lepší, tím pádem i šance na další vítezství bude větší a větší.

Zaměřte se proto nikoli na dočasné cíle, ale na dlouhodobé úspěchy.

A jak být dlouhodobě úspěšný?

Naučte se sestavovat jídelníček udržitelný po celý zbytek života. Nikoli na pár měsíců. Zaměřte se v něm na živiny. Na diety a přísné restrikce zapomeňte. Řešením na celý život je:

Neomezující jídelníček s velkým množstvím živin, které získáte ze základních a minimálně průmyslově upravených potravin, samozřejmě v té nejlepší dostupné kvalitě. To je cesta k trvalému úspěchu.

Nejsou to diety, není to silná vůle, není to disciplína. Je to pouze správně sestavené jídlo na talíři.

Třetí chyba

Zbytečné a neudržitelné restrikce

"Na nějaký čas ze stravy vyřadím nebo hodně omezím jednu z makroživin (cukry, tuky, bílkoviny), aby tělo dostalo šok!"

Zajímavý pohled. Ale daleko lepší je, když si uvědomíte, že pro tělo je lepší než šok - tedy další stres - volit si změnu, která je dlouhodobě udržitelná. A při které člověk necítí omezení nebo zákazy. 

Schválně. Sami si položte otázku:

Když na čas vyřadím rýži / brambory a jiné přílohy / vločky / pečivo apod. ze svého jídelníčku, možná brzy dosáhnu velice pozitivní změny, ale abych si tu pozitivní změnu udržel/a, znamená to, být už bez těchto potravin napořád. Uvědomujete si to? Zvládnete to? Pokud ano, tahle změna může být pro vás ideální. Pokud ne, tak co se stane, až se znova k vyjmenovaným sacharidům vrátíme? Vrátí nás to zase na začátek. Navíc vaše tělo dostalo šok ne jednou, ale hned 2x - vyřazením a znovuzařazením jedné z hlavních živin, navíc ne třeba úplně v kvalitní formě.

Proto je velice důležité zvolit si hned na začátku takovou změnu, jakou udržíte dlouhodobě, ideálně po celý život. Tělo jakýkoli stres navíc určitě nepotřebuje. Naopak, zkuste najít cestu a způsob, jak mu nastolit rovnováhu, pohodu a efektivní kompenzaci. 

Zákazy a restrikce nikam nevedou.

Čtvrtá chyba

"Sportem zhubneme."

Ještě, než začnu s vysvětlováním, pojďme si ujasnit pojmy:

Sportem rozumím veškeré příležitostní nebo organizované tělesné aktivity, u kterých usilujeme o vylepšení nebo udržení fyzické kondice.

Pohybem rozumím základní přirozenou součást naších životů.

Člověk, který celý život sportuje, ať v aktivitě pokračuje i nadále. Sport je skvělá součást prevence. 

Ale lidé, kteří pravidelně necvičí a v jeden den se rozhodnou začít, jak hubnout, tak i cvičit a zvolí si rovnou náročné cvičení jako je běh, intenzivní posilování, kondiční lekce apod., nedělají vůbec dobře. Velká tělesná aktivita, na kterou člověk není zvyklý, ubírá živiny potřebné pro hubnutí a může organismus i stresovat. Daleko důležitější, než hned začít sportovat je zvolit si pravidelný přirozený pohyb. Můžou to být svižné procházky ideálně v přírodě, místo jízdy autem chůze pěšky, místo výtahu schody, práce na zahradě, při práci u PC přestávky s krátkým protažením nebo alespoň se změnou polohy (vyřídit telefonát ve stoje, jít si pro něco na druhou stranu místnosti apod.).

Náročné sportovní cíle jsou stresující a obrací se proti tělu. V případě, že naše tělo nemá dostatek živin pro intenzivní sport, naděláme sportem na svém zdraví více škody než užitku. Dávejte proto na začátku vetší důraz na jídelníček plný živin a upřednostňujte přirozený, a především pravidelný pohyb před náročnými mnohdy i vyčerpávajícími sportovními aktivitami. Sport zařazujte až časem a pěkně krok po kroku.

Pátá chyba

Neustálé vážení a kontrola své váhy.


Věty typu:

"Po týdnu se mi váha vůbec nehnula."

"Včera byla o kilo nižší, dnes zas vyšší."

Věřte - číslo na váze není to zásadní. Váha - mám na mysli ten samotný přístroj - si nevšimne ani neumí zaznamenat to, že se ve vašem těle při změně stravování dějí velice pozitivní změny, které tělo na redukci třeba teprve připravují. Pokud patříte k těm, kterým se váha na začátku nehýbe, vnímejte spíše jiné změny - mám na mysli vaše pocity, náladu, vnímání sebe sama, orientaci v jídle, porozumění jídlu, jistotu v kuchyni a při nákupech, pocit volného oblečení, životní elán a energie, chuť něco dělat, změnit, popřípadě reakce okolí. Změnilo se něco k lepšímu? Ano, změnilo. Začali jste pracovat sami na sobě. A to je daleko důležitější než nějaké číslo na váze, které vám třeba ani neprozradí to, kolik tuku jste spálili a kolik svalů jste naopak za tu dobu nabrali, pokud jste se začali zároveň i hýbat. Svaly jsou totiž těžší než tuk, takže vy jste mohli zhubnout třeba 2 kila na tucích, ale také jste zároveň mohli nabrat kilo na svalech. Nebo i více. A to už vám váha neukáže, i když máte tu, která tuto funkci plní.

To číslo na váze vás rozhodilo úúúúplně zbytečně. Navíc kilo svalů je co do objemu menší než kilo tuku, takže váhově můžete mít stejně, ale opticky - tedy na centimetry - budete menší, hubenější, pevnější.

Proto vždy radím váhu schovat nebo ideálně rovnou vyhodit. Důležitější přece je, jak se cítíte a že pro sebe něco děláte než nějaké číslo, které vám navíc nemusí vůbec říkat pravdu. Váha je pouze orientační údaj, nikoli však zásadní.

Mějte na paměti, že tělo, než bude reagovat, potřebuje doplnit živiny, naučit se pracovat s jídlem, vypořádat se s dietickou minulostí, pokud tedy v anamnéze je. Nejčastěji to trvá 3 týdny, ale také třeba 3 měsíce. Není kam spěchat. Zvolili jste přece změnu, která je udržitelná po celý život a teď je čas dát tělu prostor, než začne viditelně reagovat. Pokud jste zvolili změnu, která je omezující a už cítíte, že to dlouho nevydržíte, zvolili jste špatnou změnu.

Nemůžete po tělu chtít, když máte x let několik kil navíc nebo se cítíte mizerně, aby se za pár týdnů zcela zotavilo nebo zhublo několik kilo. Pamatujte, že zdravá redukce znamená zhubnout 1 - 3 kg během měsíce. Z vyšší tělesné váhy to může být samozřejmě více. A také si pamatujte, že nikdy není redukce lineární. Přirozené je hubnout buďto pomalu nebo v etapách. Nejčastěji během třetího měsíce si chce tělo od redukce odpočinout a dojde ke stagnaci váhy, bez toho, aniž byste ve stravě něco dopředu nebo zpětně měnili. V tomto období je velice důležité nepanikařit, mít na vědomí, že tělo potřebuje oddych, s novou váhu se sžít a během několika dnů (nejčastěji to bývá 10-21 dnů) se redukce zase pozvolna rozběhne bez jakékoli změny v jídelníčku.

Dělejte to, co chce vaše tělo. Potom bude tělo dělat to, co chcete vy. Budete-li se svým tělem neustále bojovat nebo se k němu otáčet zády a nevnímat jeho potřeby a signály, otočí se i tělo zády k vám a bude si také dělat, co chce.

Aaa pokud chcete vědět, co chce zrovna vaše tělo, musíte se naučit vnímat jeho skutečné potřeby a signály, což na průmyslově stravě plné nepřirozených či chemických věci, nikdy nedokážete.

Nezapomeňte na tyhle slova a dokážete víc, než si myslíte.

Hodně štěstí.