1. Uvedené hodnoty na etiketě nebo v kalorických tabulkách se ze zákona mohou lišit až o 20 %. U makroživin je to okolo 10 %. Tedy to, co výrobce uvádí, je pouze přibližné množství.
2. Naše tělo nevstřebá všechny živiny, které jídlo před jeho konzumací obsahuje. Z tohoto pohledu jsou kalorie z nich bezpředmětným údajem.
3. 100 kcal z vajec se v těle bude chovat úplně jinak než 100 kcal z čokolády. Ono totiž hodně záleží na tom, z čeho kalorie pocházejí.

A teď podrobněji k prvnímu bodu:

Věděli jste třeba, že výrobci mají ze zákona povolenou odchylku u naměřených hodnot jednotlivých živin? Že ta hodnota, kterou si zadáváte do kalorických tabulek nebo si přečtete na etiketě potraviny se od skutečnosti může lišit až o 20 %? U makroživin, tedy u bílkovin, tuků a sacharidů, je to asi o 10 %? Napadá vás, proč je tato odchylka oficiálně tolerována? Je to proto, že potravina se od vzniku až po konzumaci spotřebiteli (tedy námi) vystavuje:

• různé délce skladování
• různému prostředí, kde potravinu skladujeme
• různým podmínkám (tma / světlo / vlhkost / sucho / zima / teplo apod.)

Hodně záleží, jestli třeba rajče nebo bramboru sníte hned po utržení / vykopání nebo až za několik dnů. Sklidíte je zralé nebo nezralé. Dále je stěžejní, jestli potravinu skladujeme v lednici, nebo v pokojové teplotě. Ve sklepě ve tmě nebo na slunci či denním světle. Nebo ve vlhké či suché místnosti. V teple nebo v zimě.

To vše má na potraviny a živiny v nich velký vliv. Něco jiného je průmyslové jídlo jako sušenka, krekry, instantní výrobky apod. Tam jsou hodnoty neměnné, zároveň pro tělo i nepotřebné.

Když přihlédneme k odchylku 10 %, vaše jídlo během dne spočítané na gram a kalorii přesně třeba na 2000 kcal se může lišit o 400 kcal, což může být jedno celé hlavní jídlo.

Takže to je první důvod, proč je zbytečné počítat kalorie. Naměřené údaje jsou nepřesné.

‍

Druhý důvod, proč nepočítat kalorie:

Myslíte si, že když si spočítám, nebo spíš odhadnu, kalorickou hodnotu jídla na talíři, moje tělo, respektive střeva všechno vstřebají? Nezáleží náhodou i na stavu a kondici našich střev – tedy, co se skutečně vstřebá a co se z těla vyloučí? A na přítomnosti vlákniny v jídle, která také na to má vliv?

Pokud máme nějakým způsobem poškozené střevo, je v něm zánět, mikrobiom v něm není plně funkční, můžete jíst sebezdravěji, ale do vašeho těla se dostane mnohem méně živin, než obsahuje pokrm před jeho konzumací. Nutriční hodnoty jídla na talíři se vůbec nemusejí rovnat nutričním hodnotám vstřebaným.

Nebojte, stav vašeho střeva není definitivní, jeho správná funkce se dá za nějaký čas obnovit. Chce to jen čas a dobrou životosprávu.

‍

A důvod třetí, proč je zbytečné počítat kalorie:

Velice záleží na tom, z čeho daná kalorie pochází. Jestli třeba z čokolády nebo z vajec. A to i tehdy, pokud by se kalorické hodnoty rovnaly.

Myslíte si, že když sním 3 lžíce nutely a 3 lžíce oříškového másla, v těle se odehraje to stejné?

Výrobky mají téměř totožnou energetickou hodnotu, takže podle tvrzení, že kalorie je kalorie, by to mělo být jedno. Jak to ale, že není? Vysvětlím to jednoduše na nevýživovém i výživovém příkladu.

‍

1. příklad z jiného soudku:

Někdo tvrdí, že jedna kalorie z benzínu je pořád jedna kalorie z benzínu. Fakticky ano, o tom není pochyb. Ale když do svého auta natankuji levný pofidérní benzín, ujedu stejnou vzdálenost a bude z dlouhodobého hlediska auto ve stejném stavu, jako když do něj natankuji(a budu tankovat) drahý kvalitní benzín? Samozřejmě, že ne. Vzdálenost ujedu kratší, auto si zanesu škodlivinami a budu zkracovat jeho životnost. Když do něj od začátku budu tankovat kvalitní palivo, nejen že dojedu na jednu nádrž dál, ale auto mi bude i déle a lépe sloužit. "Stejně" to bude i s naším tělem.

‍

2. příklad:

Sním zeleninu a sním junk food (fastfoody, koblihy, zákusky apod.) Když tedy sním tolik zeleniny, abych se dostala na kalorickou hodnotu fast foodových jídel, je tím pádem jedno, co si vyberu? Určitě ne. Vysvětlím:

Každé sousto vede k metabolické a hormonální reakci, nenese pouze kalorie, ale zejména informace, jak s nimi v těle nakládat.

Z junk food se jednoduché sacharidy rychle dostávají ze střeva do krve a zvedne se glykémie („cukr v krvi“). Jako následek se začne uvolňovat hormon inzulin a ten rozjede celou kaskádu hormonálních reakcí:

• podporuje ukládání tuku
• zhoršuje mobilizaci tuku z buněk pryč
• podporuje zánětlivost
• zvedá triglyceridy
• snižuje HDL cholesterol
• zvedá krevní tlak

Chronicky vyšší hladina glukózy v krvi zvyšuje riziko vzniku inzulinové a leptinové rezistence.

• Inzulinová rezistence omezuje spalování tuků z tukových zásob, tedy redukci hmotnosti.

A následkem leptinové rezistence je omezení signálu sytosti. Což znamená chronický pocit hladu. Mozek na hlad reaguje podporou dalšího příjmu a rozbíhá se i návyk na cukr.

Tato průmyslová jídla navíc neobsahují nic prospěšného:

• žádnou vlákninu
• žádné vitamíny
• žádné minerální látky
• ani dostatek bílkoviny

A zelenina?

Už jenom sníst v podobě zeleniny stejné množství kalorií, kolik je jich třeba v hamburgeru, je fyzicky skoro nemožné. Zelenina obsahuje kvalitní složené sacharidy včetně vlákniny.

• ta vám zaplní žaludek
• vláknina v zelenině zpomalí uvolňování živin a také uvolňování omezí - ne vše, co sníte, zůstane v těle
• vstřebávání živin bude pomalé, nedojde k žádnému výkyvu krevního cukru, žádné prudké uvolňování inzulinu ani hormonální chaos
• žaludek posílá signály plnosti do mozku

Tvrzení, že kalorie je kalorie, je tedy zcestné. Nebo spíše zcela zbytečné a zavádějící. Naše tělo nelze srovnávat s přístrojem, který za poměrně stálých podmínek měří kalorie. A už vůbec ne aplikovat jeho naměřené hodnoty na živý organismus. Nežijeme v neměnných standardizovaných podmínkách jako stroj v laboratoři.

Pamatujte, že každé sousto:

• vede k metabolické a hormonální reakci
• nenese pouze kalorie
• ale nese zejména informace, jak s nimi v těle nakládat
• Některé kalorie aktivují metabolismus správně – třeba ty z vajec nebo z ořechů.
• Jiné organismus pouze zatíží a my po nich tloustneme a podporujeme nemoci - třeba ty z čokolády nebo jiného průmyslového jídla.

Pro získání a udržení zdravé hmotnosti jednoduše není zásadní počítání kalorií a vážení jídla. Nejdůležitější je:

• ‍kvalitně jíst‍
• cítit se dobře a v pohodě

Jestli stravu postavíte na sacharidech nebo tucích, na paleo směru nebo na vegetariánství, záleží čistě na vás. Jen potraviny musí být přirozené, ne průmyslové. To je podstata věci a hlavní zásada. Pokud se rozhodnete pro nějaký směr a budete i nadále do stravy zařazovat nekvalitní jídla a jeho náhražky, je jedno, jestli jste vegan nebo všejedlík. Tělo tím velice zatěžujete tak jako tak.

‍

Takže, když zjistíte, že vám vyhovují sacharidy, hlídejte si:

• aby jejich zdrojem nebylo pečivo a sladkosti
• ale třeba pohanka, jáhly, rýže nebo luštěniny a klíčky

Pokud stravu budete zakládat na tucích, měly by pocházet:

• nikoli z margarínů a uzenin
• ale z vajec, ořechů, kvalitního masa či ryb

V koučinku, v knize, ani v kurzu vás žádné počítání nečeká. Vaření a chystání jídla bude radost.